Visconti-Sforza • Velká arkána XIX
Obraz a jeho symboly
Na kartě Slunce (Il Sole) z tarotu Visconti-Sforza se nad krajinou vznáší okřídlená dětská postava. Nad hlavou drží velké zářící Slunce s lidskou tváří. Postava má světlé kudrnaté vlasy, kolem krku korálový náhrdelník a její tělo obtáčí rozevlátá růžová látka.
Pod postavou se rozprostírá kopcovitá krajina. Celá scéna vytváří dojem, že se postava nachází mezi zemí a nebeskou sférou.
Cristina Dorsini tuto postavu interpretuje jako Apollóna Hélia, sluneční božstvo spojující motiv Slunce s řeckou mytologickou tradicí. Důležitým symbolem je také korálový náhrdelník, který otevírá další vrstvu významů spojených s krví, ochranou, léčením a mýtem o Perseovi a Medúse.
Apollón Hélios
Dorsini spojuje okřídlenou dětskou postavu na kartě s řeckým bohem Apollónem Héliem. Její světlé kudrnaté vlasy a zářivá koruna zdůrazňují sluneční charakter postavy. Tradiční sluneční vůz zde podle její interpretace mizí a je nahrazen oblakem či rozevlátým pláštěm, na němž se postava pohybuje nad krajinou.
Podobný způsob zobrazení nachází Dorsini také na kartě Iliaco (č. 31) z takzvaného Mantegnova tarotu. I zde se objevuje okřídlená postava spojená se Sluncem, která shlíží z nebeské sféry k zemi. Tato paralela podle ní pomáhá zasadit Slunce z Visconti-Sforza do širšího prostředí renesanční obraznosti, v němž se prolínala antická mytologie, astronomie a alegorie.
Korál, krev a léčení
Korálový náhrdelník na krku postavy není podle Cristiny Dorsini pouhou ozdobou. Korálu byla od starověku připisována ochranná a léčivá moc. Jeho červená barva jej spojovala s krví a se schopností zastavovat krvácení.
Dorsini tuto symboliku propojuje s řeckým mýtem o Perseovi a Medúse. Podle legendy vznikl korál z krve Medúsy poté, co jí Perseus usekl hlavu. Krev Gorgony přitom měla dvojí moc: krev z jedné strany jejího těla byla smrtícím jedem, zatímco krev z druhé strany dokázala navracet život.
Tím se příběh dostává k Asklépiovi, synovi Apollóna a bohu lékařství. Athéna mu podle tradice předala krev Medúsy a Asklépios díky její životodárné moci dokázal dokonce křísit mrtvé. Tím však překročil hranici mezi životem a smrtí a Zeus jej usmrtil bleskem.
Apollón se za smrt svého syna pomstil zabitím Kyklópů, kteří Diovi vyráběli blesky. Spor byl nakonec usmířen a Asklépios získal nesmrtelnost; na nebi byl spojen se souhvězdím Hadonoše (Ophiuchus).